Viac o knihe

#technológie#filozofi

Čítať viac

Počet strán

319

Väzba

pevná väzba

Rozmer

155×216 mm

Hmotnosť

516 g

ISBN

9780980936568

Naše katalógové číslo

119930

Jazyk

čeština, angličtina

Vydavateľstvo

Kierkegaard Circle

Kategorizácia

Knihy
Odborné a náučné
Humanitné a spoločenské vedy
Etika

Knihy

Knihy
Odborné a náučné
Humanitné a spoločenské vedy
Filozofia

Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!

Nahlásiť chybu

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Hodnotenia

4,5 / 5

4 hodnotenia

	3
	0
	1
	0
	0

Ako sa páčila kniha vám?

Pridať recenziu

Recenzie čitateľov

Kierkegaard

Neoverený nákup

8.12.2011

Hodnotenie - vydavateľ Kierkegaard Circle,

Kniha autorov - Stefecek (Kierkegaard), Bravena (Bonhoeffer), Máhrik (Nanoetika) - je veľmi zaujímavá, 95 percent textu je písaný česky. Čítať viac

Recenzia 3

Neoverený nákup

8.12.2011

Recenzia 3

A man standing on a pontoon bridge spots through his field glasses somethingmoving
in the water; subsequently he sees that it is the shadow cast
on the bottom by a little animal lying on the surface and about to drown.
He first tries to save it by throwing himselfdown full length and using a pole,
but the current makes this impossible. He then takes offhis clothes, wades
out with the field glasses in one hand to keep the creature in sight, since the
movement ofthe water disturbs a steady view--and finally rescues it. Meanwhile
a number ofpeople have gathered to see what he is doing. A policeman
comes along and arrests him because he went in the water at a place
where it is not allowed. He then takes out his little animal, which is no bigger
than a ladybird, shows it, and explains that he ventured out in order to
save it--and the whole crowd laughs at him, and the policeman fines him!
Søren Kierkegaard, Pap V A 24
People have been building bridges since time immemorial. The reason
was simply to get to that otherwise unattainable place. For example, bridETICKÉ
MOSTY / ETHICAL BRIDGES 279
ges provide a connection between riversides and islands. They span abysses
and may shorten roads. They do so even with respect to people. Each
bridge that has been built actually becomes a witness of its period. With
the passage of time contemporaries voices die down and the blackness of
the print font tends to fade, but bridges seem to withstand the ravages of
time and thus to speak even after centuries. We can learn from them about
the period in which they were built, the people, the culture, and the political
situation. Even the ones destroyed by natural disasters or human hands
have something to tell. Perhaps that is why architects and artists find
them to be a source of inspiration, or tourists an object ofwonderment.
Some others too are attracted to them: philosophers, lovers and some people
contemplating suicide, not to mention writers and Hollywood film
makers who have given us titles such as Bridge on the River Kwai, and Bridges
ofMadison County.
Bridges span academic disciplines too. Theology, as queen of the sciences
in medieval education, has progressively welcomed new university
disciplines which have accompanied the Enlightenment movement: the
natural sciences and social sciences. Their methodologies presuppose a
fragmentary approach to human knowledge that has come to characterize
and in fact is symptomatic of resolute technological progress and
specialization. As a result of this fragmentation there developed by the
end of the last millennium a noticeable emphasis on a holistic approach
to human knowledge, as a complement to that associated with the methodologies
of the natural and social sciences. A holistic approach presupposes
a deep interdisciplinary dialogue among experts and specialists.
Especially from the perspective of globalization, real expertise cannot occur
without interdisciplinary bridges to create a network among the islands
of human knowledge that hold the possibility of discovery of a
coherent system of the relevant universals. Meeting the challenges of our
contemporary social, cultural, and international situations demonstrates
also the necessity for interdisciplinary bridges. More than just stimuli to
our thinking, such bridges paradoxically and significantly augment the
new methodologies in widening the compass by which human knowledge
is acquired.
Comprising this volume ETHICAL BRIDGES: Interdisciplinary Insights
into Ethical Challenges ofContemporary Philosophy, Theology and
Technology. (Kierkegaard, Bonhoeffer and Nanotechnology) are three
research monographs. Since they relate to different disciplines, the
monographs have ethics as a common denominator. In today's society
280 RECENZE
with it changing cultural environment, questions are more and more
being asked by the educated public about the implications of practical
considerations or applications of knowledge emerging from various
scientific fields with respect to the quality of human life, the safeguarding
of sentient species, and averting an environmental or planetary crisis.
Hence, ethics is becoming an important bridge over which humanity
is to cross or ponder. The monographs are selected to correspond with
the conviction that philosophy, theology and technology are key disciplines
that have to be bridged in gaining the knowledge by which to identify
the values conducive to becoming fully human and to ensuring
humanity's place in the world.
The focus of the first chapter is on the ethical coordinates of Søren
Kierkegaard´ s existential philosophy. More than just a dividing line in
the history ofwestern ethical thought, his thinking is also a critique of
the negative or leveling tendencies of his period, or at least in Denmark’s
Golden Age, that he identified and described prophetically. Principally,
he launched a scathing attack on the mediational or Hegelian system
approach that promised to resolve the paradoxes of existence satisfactorily
and in accordance with dialectical thinking. Professor Hong draws
attention to Kierkegaard´ s resistance to attempts to prove God´ s existence,
since he was aware of the infinite barrier between God and man
that ''can be bridged only via faith, therefore faith will not disappear even
in eternity'' (No. 28, in Hong, Journals and Papers). Štefecek takes up the
theme of human authenticity and responsibility towards society. Kierkegaardian
paradigm places the emphasis on the single individual as the
true centre or point of departure for a relation with the established order.
By the single individual is meant one who is passionate, responsible
and reliable, in maintaining a horizontal relation to the established
order, but doing so by means of becoming vertically related to God. This
horizontal-vertical relationality for Kierkegaard is the passageway or
''road we must all walk – Over the Bridge of Sighs into eternity'' (Søren
Kierkegaard, Pap I A 334).
The second chapter focuses on Dietrich Bonhoeffer, who died in Nazi
prison due to his involvement in the planned assassination ofAdolfHitler
´s. Here, its author Bravená mentions some little known historical relations
that shed light on Bonhoeffer´s starting point for his situational and
social ethics. It encompasses bioethical as well as politico-ethical considerations.
The strange irony is that Bonhoeffer gave the highest evidence
of his conviction and individual devotion to principles of applied ethical
ETICKÉ MOSTY / ETHICAL BRIDGES 281
principles by taking his cue from Kierkegaard. He became a prophetic
voice in the German Lutheran Church, the very ecclesiastical institution
that in Denmark Kierkegaard criticized as a monstrous illusion or a
failure to live up to the demands of New Testament Christianity. For
Bonhoeffer the vertical line in Kierkegaard's relationality of the single
individual became important in determining the ethical coordinates in
becoming a human being. However, his bridge was not bottom-up directed,
but conversely. That is why his conception of the world as well as
the way he reacts to the challenges of his day is not really black and white,
but is one that is dynamic, yet nuanced with respect to the reality of
the universe.
The third chapter introduces the reader to an issue which is relatively
new to Central European society: nanoethics. As a field of study, nanoethics
is enjoying an unprecedented ''boom'' and popularity, especially in
Anglo-Saxon world since the second half of the 90s. It is related not only
to the practical application of nanotechnology and social networks explosion,
but also to many futuristic concepts about immortality, corresponding
to unsuspected possibilities opened up by advances in science.
Máhrik´s research contains not only an excellent anthology of the issue,
but also the way and sequence of his analysis of current dominant ethical
systems. It hints at the trajectory of thinking that takes into consideration
the ethical challenges of the age and a Judeo-Christian concept of the
universe. This scholarship also puts into relief the reality of the vertical line,
however, in a different way compared to that presented by the earlier
scholars. In the light of nanoethics, the author looks on the vertical line
''from the side-way''. That is, it presents a view of the horizontal line as having
eschatological orientation. For Máhrik, the teleological view holds
out possibility as a code that might provide relevant answers to the questions
posed by current nanoethics.
Exponential information increase, in the macro as well as micro world,
paradoxically raises more questions to deal with today compared to yesterday.
Life's complexity requires teams of experts to build bridges of understanding
to access information, as well as transcending their area of
expertise. Neither the individual as a specialist nor teams of experts working
in isolation from the wider society are likely to effectively meet the
societal and environmental challenges and crises. Though co-operation
among researchers and thinkers within society is important, it cannot be
achieved without the individual. For ingenious solutions are not born anywhere
other than in the minds of individuals. Therefore individuals are
282 RECENZE
to be cared for, nurtured to develop cognitively, socially, responsibly, passionately,
and thus empowered to become fully human persons rather than
thrown off the bridge to the acquisition of human knowledge.
In Toronto, 9.9.201 1

Reviewer: Prof. Abrahim H. Khan
Trinity College, University ofToronto
Toronto, Ontario
Canada M5S 1H8 Čítať viac

Recenzia 2

Neoverený nákup

8.12.2011

RECENZIA 2 - Kierkegaard, Bonhoeffer, Nanoetika

Recenzia: Etické mosty

Máme pred sebou tri rozlicné dimenzie etického prístupu k svetu –
Kierkegaardovo chápanie vášne a zúfalstva naplnajúcich existenciu jednotlivca
pred tvárou Boha, Bonhoefferovo úsilie o zistenie miesta Božej
prítomnosti v tomto svete a otázky nanoetiky, ktorá patrí k etickým víziám
budúcnosti. Traja autori nás v tejto knihe upozornujú na pestrost
možností prístupu k cloveku a fenomenálnemu svetu, v ktorom žijeme,
ale aj v ktorom žili generácie pred nami a budú žit generácie po nás. Vždy
inom a predsa podobnom, odlišnom, ale blízkom. Máme pred sebou tri
témy – troch poslov syntézy a tolerancie.
Odpovede a upozornenia autorov – Jána Štefeceka, Noemi Bravenej a
Tibora Máhrika – majú prevažne filozofický a etický nádych. Ale co je napríklad
u Kierkegaarda „filozoficky relevantné“? V ktorých svojich dielach
je Kierkegaard len filozof, v ktorých len spisovatel, literát a v ktorých len
teológ, náboženský myslitel? S filozofiou sa u Kierkegaarda stretneme tak
povediac všade, v každom riadku jeho diela. Filozofická (ale rovnako aj
literárna alebo teologická) relevancia Kierkegaardových diel rozhodne nie
je rozdelená na filozoficky (prípadne teologicky ci umelecko-literárne)
„relevantné“ a „nerelevantné“ texty nejakou ostrou, neprekrocitelnou
hranicou. Môžeme považovat napríklad za nerelevantné – povedzme z
hladiska filozofického skúmania pojmu vášne – Kierkegaardovo výsostne
literárne dielo Zvodcov denník? Alebo napríklad Kierkegaardova invencná
a provokujúca recenzia Andersenovho románu – teda cin skôr
literárno-kritický než vyslovene filozofický – je alebo nie je filozoficky
relevantná ci nerelevantná? Je nespochybnitelné (a Ján Štefecek si to uvedomuje),
že vášen bola pre Kierkegaarda pozitívnym pnutím mysle. V niektorých
klúcových crtách Kierkegaardovej osobnosti nájdeme aj velký
hnev, aj depresiu, aj zúfalstvo... To predovšetkým. Oprávnená je citatelská
otázka: Bola tam aj nádej? Søren Kierkegaard pocas celého svojho života
ETICKÉ MOSTY / ETHICAL BRIDGES 277
s niekým polemizoval, zápasil, proti niecomu a niekomu „bojoval“: proti
skostnatenému krestanstvu, proti oficiálnemu dánskemu luteranizmu,
proti „uzemneniu“ viery v inštitucio- nalizovanej cirkvi, proti chybnému
chápaniu geniality, proti meštiackemu spôsobu života so všetkými jeho
negatívnymi crtami, predovšetkým s jeho pokrytectvom a falošnostou,
proti prázdnote duchovného života, proti nepravej viere a nepravej vášni.
Sprostredkovanie a interpretácia Bonhoefferovho diela autorkou Noemi
Bravenou poskytuje priestor na úvahy o tom, ako môže teologický
prístup ovplyvnit život veriacich a ich morálku; ovplyvnit tento život nie
iba v jeho všeobecných princípoch a deklarovaných zásadách, ale priamo
v jeho každodennosti, v jeho spontánnych reakciách na podnety zvonku.
Toto „skryté“ pôsobenie teológie má nielen nesmierny dopad na vedomie
jednotlivca (najmä v tom zmysle, že formuje jeho hodnotový systém a jeho
mravné inštrumentárium), ale v neposlednom rade aj preto, že aspon v
konecnom dôsledku pôsobí i na sociálne prostredie v širokom zmysle slova
– inšpiruje k aktivite v intenciách akceptovaných duchovných hodnôt,
pretvára cinmi; pred stavuje akési skryté politikum všednosti, tichú, no
nesmierne pôsobivú silu. Je presahom sprostredkovaným zvestovatelskou
službou. Dietrichovi Bonhoefferovi nešlo iba o inštitucionalizovanú podobu
cirkvi (lebo každá zakonzervovaná inštitúcia je v istom zmysle a do urcitej
miery mrtva), ale predovšetkým o živé spolocenstvo veriacich ludí,
sestier a bratov nasledujúcich evanjelium; ale nasledujúcich ho nie – alebo
nielen – ako nedostihnutelný ideál, ku ktorému sa môžeme iba aproximatívne
približovat, ale najmä ako osobnostný princíp života implantovaný
do našej každodennosti, ako skutocnost viery, ako „miesto Božej
prítomnosti v tomto svete“, v ludskom živote. Máme pred sebou príklad
presahu teológie ako teoretickej náuky do praktického života jednotlivca.
Téma úvah Tibora Máhrika o nanotechnológiách, o ich východiskách
a ich budúcnosti je iba zdanlivým vybocením z užšie pochopeného etického
kontextu. Mravné konzekvencie, ktoré vyplývajú z používania
nanotechnológií a z ich coraz intenzívnejšieho prenikania do detailných
súvislostí života cloveka, patria k najpálcivejších otázkam súcasnej etiky
a anticipujú azda aj niektoré momenty vývinu tejto klasickej disciplíny aj
do budúcnosti – možno ani nie takej dalekej. Pomerne široké spektrum
etických východísk a uhlov pohladu, ktoré predurcuje naše prístupy k
problematike nanotechnológií (etický relativizmus, utilitarizmus, deontologické
aspekty a teleologické hladiská) treba vnímat interdisciplinárne
– nemožno ich vytrhávat ani z kontextu teológie a náboženstva, ale ani z
kyberpriestoru a problematiky umelej inteligencie. Nanotechnológie roz278
RECENZE
šírili priestor etiky, zväcšili váhu rozhodovania o tom, ako bude vyzerat
spolocnost zajtrajška. Zmyslom takéhoto rozhodovania by malo byt úsilie
príst na tento svet ako „ja sám“ alebo – ak sa odvoláme na Sørena Kierkegaarda
– sám seba „zbavit odevu“, zbavit sa nánosov falošnej civilizácie.
Všetky duševné aktivity, ktoré zasiahli vedomie našich autorov do tej
miery, že sa cítili byt povinní na ne reagovat odvolávajúc sa aj na odkazy
tvorcov minulých ideí, pomáhajú pri formovaní medziludských vztahov
v prítomnosti, ale nazdávam sa, že ešte viac a naliehavejšie sa bude potreba
ich využitia pocitovat v nasledujúcich vekoch, ktoré môžu vymedzit,
obmedzit a ohrozit existenciu ludského spolocenstva v jeho podstate.
Na prvý pohlad sa môže zdat, že zakorenenostmyšlienok v textoch tejto
knihy siaha do viac ci menej vzdialenej minulosti – ale nijaké vyjasnovanie
korelátov nášho bytia nemôže byt zbytocné ani pre budúce obdobia. Lebo poznanie
dáva našej existencii moc. A o poznanie troch dimenzií našej existencie
a o tvorbu ideových mostovmedzi nimi ide aj autorom tejto knihy.
V Bratislave, 1 .9. 2011
Recenzent: prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc.
FFUKF v Nitre Čítať viac

RECENZIA 1

Neoverený nákup

8.12.2011

KIERKEGAARD - BONHOEFFER - NANOETIKA

Recenze publikace:

ETICKÉMOSTY:
Interdisciplinární pohled do etických výzev soucasnosti v oblasti filozofie, teologie a technologie. (Kierkegaard, Bonhoeffer a nanotechnologie), vydavatel: University of Toronto
Predložená publikace po obsahove vecné stránce pojímá v sobe tri odborné
studie, které, jak její název napovídá, lze oznacit jako tri mosty: a/
Od filozofie k lidskému životu (Štefecek), b/ od teologie k politické zodpovednosti
(Bravená) a c/ od soucasné nanotechnologické vedy k zodpovednému
životu. Nyní tedy podrobneji k jednotlivým cástem publikace.
Obsah první publikace vychází z filozoficko-teologického odkazu významného
dánského myslitele 19. století S.Kierkegaarda. Autor Štefecek
postupuje tak, že nejdríve priblíží strucne Kierkegaarduv život, jeho
zájmy, publikacní cinnost i zápasy vcetne filozoficko-teologického
klimatu jeho doby. V 2.-4 cásti se pak zameruje k pojmu vášne, který sice
explicitne nespecifikuje, ale podává jeho odborný a kritický výklad v
aplikaci na lidský život. První je „estetická (erotická) vášen,“ která má
cloveka k tomu, aby si vychutnal život plnými doušky a využil každý životní
okamžik, každou situaci, ale jen pro telesný požitek. V tomto stádiu
clovek nemyslí na svou zodpovednost. Druhá je „etická vášen“
vyznacuje se tím, že clovek celý svuj život, rozhodování pomeruje mravními
principy, odpovedností ve všech oblastech života (rodina, obcanské
povolání a spolecnost). Tretí vášen je „náboženská,“ charakterizuje
ji silná touha cloveka odevzdat svuj život Pánu Bohu a s vnitrní silnou
touhou rídit se Ježíšovými principy ve všech oblastech lidského života.
Náboženská vášen nalézá smysl lidského života ve víre v Boha, a tím
transcenduje in spe veškerou imanentní skutecnost a orientuje se smerem
k vecnosti. Záverecnou cást autor venuje aplikaci Kierkegaardových filozofických
myšlenek na život soucasného cloveka. Z toho vyplývá také
autoruv zámer inspirovat ctenáre k odpovednému, mravnímu životu v
rodine i ve spolecnosti, a to i v dobe, kdy veškeré lidské etické hodnoty
jsou podrízeny financnímu prospechu.
Studie autorky Bravené: Etika Dietricha Bonhoeffera obsahuje celkem
7 cástí. Texty prvních trí cásti strucne pojednávají o Bonhoefferove živote
a jsou z nich patrné výchovné, spirituální a filozoficko-teologické vliETICKÉ
MOSTY / ETHICAL BRIDGES 275
vy, které pusobily na formování svetove proslulé osobnosti D. Bonhoeffera,
potom následuje druhá cást, v které autorka zkoumá soucasný stav bádání
zkoumaného tématu a s tím zároven predkládá svuj prínos etické problematice;
v tomto rámci se Bravená zminuje o teologicko-ekumenickém významu
Bonhoefferovy etikymezinárodního míru a poznání konkrétního
Božího prikázání pro život jednotlivého verícího i pro církev. Obsah ctvrté
cásti autorka zameruje k odborné a kritické explikaci jak vlivu významných
teologických osobností Bonhoefferovy soucasnosti (R.Seeberg, K.Holl,
R.Bultmann, K.Barth, F.Gogarten a další), tak také významných filozofu
19.století (I.Kanta, G.F.W.Hegla, S.Kierkegaarda, F.Nietzsche a dalších), s
nimiž se Bonhoeffer vyrovnával pri koncipování své Etiky. V páté a šesté
cásti autorka ponekud obšírneji analyzuje, explikuje hlavní oblasti zájmu
situacní a aplikované etiky, ke kterým patrí mimo jiné problémy: Euthanasie,
zabití neprítele, sterilizace, potraty a další. Záverecné 7 cást nastinuje
význam Bonhoefferovy etiky pro soucasného cloveka. Prínos této studie
se mimo jiné ukazuje i v tom, že Bonhoefferovy teologicko-etické závery
mohou být dobrou inspirací pro soucasné hledání odpovedi na výše uvedené
etické problémy soucasného cloveka.
Obsah tretí studie (T.Máhrika) se zabývá vztahem nanotechnologie ke
všem oblastem lidského života. Nanotechnologie jako obor vedeckého výzkumu
a aplikací, které se zabývají jevy o rozmerech nanometru (miliardtin
metru) uvádí do života lidí i spolecnosti jednak nové neslýchané
možnosti komunikace, jednak prináší i nebezpecí zneužívání této vedy.
Autor srozumitelne i presvedcive dokládá na základe mnohých prevážne
cizojazycných literárních pramenu vlivy nanotechnologické revoluce na
zdravotnictví, enviromentální vedu, na informatiku a na lidská rozhodování
ve všech oblastech života. Spolecne s tím Máhrik upozornuje na
skutecnost, že nanotechnologie muže dobre naplnovat své poslání v lidském
živote pouze ve spojení s nanoetikou, která má cloveka k tomu, aby
za všech okolností jednal cestne, poctive a zodpovedne pred Bohem i lidmi.
Zmínená studie je interdisciplinární, uvádí ctenáre do pochopení nove
vzniklých a málo známých pojmu, jako jsou: “Singularita“( 2.cást), „Kyberprostor“
a další, vyrovnává se také s etikami Ïslamu, judaizmu a jiných
svetových náboženství, nabízí i etická východiska (cásti 4-5); spolecne s
tím Máhrikova studie neprímo varuje pred eventuálním zneužívání jakékoli
vedy tam, kde cloveku chybí horizontální (filozoficko-etická) i vertikální
(teologicko-etická) odpovednost za její využívání. Predložená studie
reší etické problémy naontechnologie a nanoetiky, které jsou pro mnohé
odborníky dosud málo známé, a tak muže sloužit jako podnet k dalším
276 RECENZE
vedecko-odborným diskusím na Slovensku i Cesku. In puncto se ukazuje
její další vedecko-odborný prínos.
Recenzovanou publikaci jako celek s radostí doporucuji ke knižnímu
vydání a pevne verím tomu, že ctenári v ní objeví i zde nezmínené duležité
etické aspekty pro svou etickou orientaci v pluralitní spolecnosti.
VPraze dne 31 . 8. 201 1

Recenzent: Prof. ThDr. Ján Liguš, Ph.D.
HTF UKv Praze Čítať viac

---