Toxická psychóza
1 / 3
,,No, o mě stačilo. Teď mi vyprávěj ty o sobě..." šťouchnu ho do boku a mrknu na něj. Začal mluvit, mluvil docela dlouho. Občas mluvil tak zvláštně.. Dozvěděla jsem se hodně o jeho rodině, o tom co dělá mamka, táta, že má ségry a bráchu. Ty bydlí v Hodoníně. Potom mi hodně vyprávěl o prababičce, která má chatu u jezera. Prohodil, že tam jezdil rád… A že by tam rád vzal mě. Popisoval mi, jak ta malá roubenka stojí mezi lesy, kousek od splavu. Hodně tam rybařil, a rybaří pořád. Rybaří dokonce i v Čáslavi. Potom se dostal k tomu, jak Robert, jeho tehdejší nejlepší kámoš, kšeftoval s fetem. To mě dostalo... On takovej cucák a kšeftuje s fetem? No to mě poser! Dál mluvil o svojí expřítelkyni... Jmenovala se Alice. Byli stejně starý a seznámili se na školním výletu do Anglie. Byla chytrá, chodila taky na obchodku, ale někde pryč. Byla na intru. Čím víc mluvil, tím víc jsem si přála ať už mlčí.. Oni dva spolu brali drogy. Perník. Píchali si. Jemu to dal poprvé kamarád a on to potom šlehnul ji. Tak ho milovala, že to chtěla zkusit s ním. Fetovali spolu rok. Vyprávěl mi, jak spolu souložili 15hodin v kuse. Že sex na perníku je nejlepší. Orgasmy tak silný, že jedeš, jedeš a nechceš nic jinýho.. Waau, to je už moc ne? On mi vypráví, jak šukal svoji bývalou... Moc pěkný.. Příběh byl dlouhej, vyprávěl mi jak se milovali, ale že na intru ho začala podvádět a dokonce smažit bez něj. Dokonce mi řekl, že ji jednou volal a ona si to s tím klukem rozdávala.. Ale pořád mu zapírala a jednou ho tak vyprovokovala, že jí dal facku. Byl z ní na dně, fetoval sám a ona doma všechno řekla. To, jak fetovali, jak za ní jezdil do školy a že jí zbil. Dohnalo ho to do blázince. Pane bože, on byl v blázinci?! To už je na mě fakt moc a nevydržím mlčet a poslouchat. ,,Cože? Jak jsi tam byl dlouho? A vůbec,co ona? A co ty drogy? Ježíši, snad už nic nebereš ne? Říkal jsi, že tohle tvoje období je pryč, já tohle fakt nesnáším..." ,,Psssst.....zlato zadrž...." Coo, on mi řekl zlato?! Nechápavě se na něj podívám a mám chuť se sebrat a jít pryč.. ,,Nic už neberu, to je jasný. Neboj, věř mi. Jsem vyléčenej. Ona je pořád na intru a nevidíme se, už nechci. Po tom, co mi udělala. Lhala mi, podváděla mě a nakonec ze mě udělala blázna. Byl jsem tam tři měsíce, pustili mě před třemi týdny..." Takže to není zase tak dlouho, super. Ležím tady s klukem, kterýho teď pustili z blázince...
STRANA 17
Damian mě zalehne. Dívá se mi přímo do očí. Má zvláštní pohled, pronikavej, až moc sjetej. Dával si ještě zbytky z pytle. Nečekala bych, že ho to tak zmastí. Hrozně se potí, je celej mokrej a strašně kroutí čelistí. ,,Kdo to byl?" ,,Máma, ptala se, kde jsem." ,,To ona už nespí? Tak brzo.. Kolik je? Osm?" zní fakt divně. Co je na tom, že moje máma vstává brzo... ,,No tak mi můžeš ukázat telefon ne?! Čeho se bojíš?!!" zvedá na mě hlas a já fakt nechápu co to mele. Čeho bych se asi tak bála.... ,,Na, vezmi si ho a podívej se, čeho bych se asi měla bát? Říkám, že mi volala máma. Co se děje?" vytrhne mi mobil z ruky a projíždí ho. Má u toho hroznej výraz. Oči se mu zúžili. Je jak Vietnamec. Co mu do prdele je? Najednou zahodí telefon, lehne si na mě a chytí mě za ruce. Mačká mě a fakt to bolí. Zaúpím bolestí. ,,Auu! Sakra, co to děláš?! Co se stalo?!" už začínám mít strach, takhle se na mě ještě nikdy nedíval. ,,To mi kurva řekni ty!" mluví děsivě potichu.. ,,Poznám hlas tvý mámy, tohle tvoje máma nebyla. KDO TO BYL?! Vidím, jak seš posraná strachy, mluv..." už skoro šeptá. To si dělá prdel?! On si myslí, že volám s někým a jemu řeknu, že to je máma? Nechápu, co to má znamenat. ,,Prosím.. Prosím přestaň, bolí mě to... Vidíš přece číslo....!" ,,Tak ty na mě budeš řvát? TY!!!?" už mi tečou po tváři slzy... Mám strach... Nevím co se s nim děje.. ,,Tak podívej kočičko, tohle, to si kurva zvykat nebudeš. Nebudeš ze mě dělat čůráka, rozumíš mi?..Rozumíš?!!" ,,Jo! Jo rozumím, prosím tě co se děje? S kým bych měla volat?" ,,Přestaň!!!! Teď jsem ti něco řekl! Ty víš, víš moc dobře o kom mluvím!" to, co udělá potom, mě totálně dostalo. Ruce mi dal nad hlavu, držel je tak silně, že jsem myslela, že mi je rozdrtí. Čím víc jsem prosila aby toho nechal, tím víc se mi smál... A potom, když jsem brečela bolestí, jako malá holka, mě znásilnil. To není možný, to, že mi působí bolest ho vzruší.. Svým způsobem se mi to po nějaký chvíli začne líbit... Vypadá to pomalu jako nějaká hra. Trvalo to asi hodinu. Tentokrát něžnej nebyl. Pochybuju, že si několik příštích dní budu moct sednout... ,,Musím domu. Obleč se a jdi.." ,,Už? Myslela jsem, že tu ještě budu..." ,,Ne.... Oblíkni se a jdi..." podívá se zas tím pohledem... Co to má znamenat? Asi to hra nebyla..... Oblékám se a rozloučíme se jen tak, aby se neřeklo. Jdu domu. Bolí mě celý tělo, ruce, a nevím co si o tom mám myslet.. Nemyslí si přece, že mu něco tajím, ne? Proč? Vždyť jsme se ani jednou nepohádali, nic se nestalo. Všechno je dokonalý... To musí bejt nedorozumění.. Dojdu před barák. …do hajzlu.. ! Kde mám klíče?! Super, snad budou u Damiana.. Mamka šla zrovna s košem, pustí mě dovnitř a já jdu hned do koupelny. Dávám si dlouhou sprchu. Žádná sms, žádnej hovor... Nic.. Trochu se dám do kupy... Vypadám šíleně.. Na práci nemám ani pomyšlení.. ,,Lil, Pojď sem.." Jdu do obýváku za mamkou. ,,Co?" ,,Hele, Damian. Proč je támhle za stromem?" Koukám z okna.. Fakt tam je. Když si všiml, že ho vidíme, schoval se za keř úplně. ,,Co blbne?" ,,To nevím mami.. Jdu ven.." beru si boty, vycházím za nim. Jdu ke keři, ale už tam není. To je divný ... Fakt divný.... Zavolám mu.. Vytáčim číslo, zvedá to hned. Skoro šeptá, sotva ho slyším. ,,Co je?" ,,Lásko? Byl jsi tady, kde jsi?" ,,Proč? Proč se ptáš kde sem? Kde seš ty?" ,,Já? No doma.." začne se smát... ,,Přijď ke mě. Ke mě domu. Hned!" položí telefon než odpovím. To snad nemyslí vážně? Teď jsem přišla a mám zase letět za nim? No to se mi chce.. Ale zní vážně divně, třeba se něco děje.. Musím tam, to je jasný. Vycházím a jdu zase k němu. Jsem tam za deset minut. Čeká venku. ,,Kde seš?!" zase šeptá.. ,,Ptám se kde seš?! A co to mělo znamenat!!? Proč jste mě pozorovali z okna, co!?" ,,Zlato.. Cože? Mamka tě viděla z okna, já jsem se sprchovala. Zavolala mě a řekla mi, že jsi tady..." ,,Jo sprchovala... Jasně... Dělej, jdem domu...!" táhne mě pomalu jak malý dítě, který něco provedlo a on se ho chystá potrestat. ,,Do pokoje…." zavelí a já jdu za ním. V pokoji mě hodí na postel a obkročmo na mě klekne. Chytí mě rukama za čelist a zmáčkne. ,,Aaaau! To bolí, sakra co děláš?!" ,,Ty mi kočičko hned přestaň kecat!!!" facka…. Dal mi facku, a pořádnou. Nechápu nic. Připadám si jako debil, úplnej idiot…. Co jsem mu provedla? Jsem pořád s nim, co podle něj dělám špatně?! Dává mi další dvě facky. Potom mě chytne za vlasy a hlavu mi zakloní úplně dozadu. ,,Pane bože!! Au!!! Prosím! Prosím přestaň, nech toho.... " prosím ho, ale on mi zacpe pusu polštářem... ,,Mlč, ani slovo!!! " vstává a odchází. Šel ven.... Propukám v pláč, jsem zoufalá a bezmocná. Nevím co mám dělat... Hned vyndávám mobil. Píšu sms Angi: Angi... Prosím... Musíme se vidět. Něco se stalo.. Já ti všechno vysvětlím, prosím, musíš mi pomoct! Otevřou se dveře. Damian vletí dovnitř a běží ke mě. Vytrhnul mi mobil. ,,JÁ TO VĚDĚL!! Věděl jsem to!!! Jen co vytáhnu paty tak hned mobil!!!?!" ,,Já nevím co mám dělat! Jsem zoufalá! Co se sakra děje, co?! Já tě miluju, ani nevíš, jak moc! Všechno bylo pohádkový, a podle mě pořád je! Tak co je špatně!!!" vzlykám nahlas a je mi děsně smutno. ,,No tak.... Dost.... Nebreč.......... Slyšíš? Už nebreč... Promiň, jsem moc. Jsem nějakej v prdeli. Nebreč slyšíš?!! Je to dobrý! Miluju tě, jasný?" mluví divně, najednou mi přijde, že ho neznám. To není on. ,,Jo.. Dobrý.. To jsem ráda...... " o fackách nepadla řeč, do práce jsme nešli. Nešla jsem ani domů. Za tři dny je svatba. Síma a Jindra…. Jen, ať je mezi námi všechno v pohodě... Prosím, bože....