Přestože o zfilmování novely Koně se přece střílejí měl již ve třicátých letech zájem Charles Chaplin, McCoyovo svižné dílko se převodu na stříbrné plátno dočkalo až roku 1969, a to zásluhou režiséra Sydneyho Pollacka. Vyprávění nás zavádí na taneční maratón - na zvláštní velkoměstskou zábavu, mezi válkami oblíbenou diváky, organizátory i účastníky. Těm prvním přinášela frenetickou zábavu, když na parketu vyčerpáním umdléval jeden pár za druhým, těm druhým finanční zisk a pro ty třetí znamenala vidina vítězství v soutěži východisko z neutěšených sociálních poměrů hospodářským propadem zmítané Ameriky. A právě takoví jsou hlavní hrdinové prózy, Gloria a Robert - s nasazením všech sil se upínají k tomu, aby v maratónu obstáli, neboť jedině klamný cirkusový úspěch jim může přinést dosažení životních snů. Avšak čím větší je jejich naděje, tím drtivější je tragické vyústění, kterým příběh končí
Navzdory tomu, že autor se ve své knize zaměřil pouze na prostředí jedné podivné atrakce, shodují se vykladači jeho díla, že taneční maratón, který lze v mnohém považovat za předobraz moderních televizních reality show, dal McCoyovi záminku k vykreslení něčeho mnohem obecnějšího - lidské potřeby bavit se a touhy po obyčejném, a přesto nedosažitelném štěstí.
