Lolita
- 4,1 372 hodnotení
- Počet strán
- 0
Number of pages: 416 Čítať viac
- Kniha
Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.
Ďalšie knižné vydania
Number of pages: 416 Čítať viac
Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.
Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!
Kontroverzná a toľko diskutovaná Lolita.
Po prečítaní niekoľkých recenzií som sa rozhodla, že jej dám šancu aj ja a úprimne, ťahalo ma to k nej už dlhšiu dobu. Nabokov bol majstrom slova a vyžíval sa v hraní sa s jazykom, čo je citeľné aj v niektorých pasážach knihy, bohužiaľ, slovenským prekladom sa veľká časť tohto jeho majstrovstva stráca, čím sa v podstate čiastočne pochováva aj čaro Lolity. Ako povedal sám autor, z Lolity nevyplýva žiadne morálne ponaučenie, ide čisto o estetický zážitok a ak vám angličtina nerobí problém, tak si ju určite prečítajte skôr v angličtine.
V skutku ide o hodnotné dielo, ktoré vo vás zanechá zmiešané pocity, no rozhodne stojí za prečítanie.
Pamatuju si, že když jsem poprvé četla Lolitu, bylo to v takové té mé pubertální rádobyintelektuální fázi, kdy jsem chtěla působit hrozně důležitě tím, že čtu velké, složité romány. Už tenkrát jsem ale tu knihu vnímala jako něco výjimečného, i když jsem jí ještě nedokázala patřičně ocenit. Pak jsem ji četla znovu, v osmnácti, ve dvaadvaceti, v pětadvaceti. Pokaždé na mě působila jinak a pokaždé jsem byla víc a víc uchvácená tím dokonale vybroušeným jazykem, se kterým jsem se v jiných knihách nesetkala. Kniha, o které mnozí tvrdí, že je kvůli svému citlivému tématu odsouzeníhodná (dokonce kvůli tomu vyšla poprvé až po dvou letech od dokončení, v roce 1955 v pařížském Olympia Press), v sobě nese jeden z nejkrásnějších záznamů o tom, že literatura může být uchvacující už jen proto, jakým způsobem je čtenáři podána. Nabokovovo psaní si vychutnáte, je to nenapodobitelná ukázka naprosté spisovatelské brilantnosti.
Čítať viacTeď už jenom odpočinkový čtenář. Čtu už jenom to co chci a i různé výzvy ignoruji, protože pro mne čtení je zábavou a nechci se honit za něčím co mě ve výsledku neuspokojí.
Čítam pomaly, ale pravidelne. Začínal som detektívkami a trilermi, potom som prešiel na sociálne romány, pridal k tomu klasiku, občas humor, sem tam životopisy a to, čo ma zaujalo.
Čtu, píšu, čtu, co jsem napsala, a píšu o tom, co jsem četla. Studentka bohemistiky a anglistiky, milovnice animáků a autorka pár YA věcí. Ale především knižní nadšenec.
„Ľudia niekedy pracujú viac, ako potrebujú, aby mali veci, po ktorých túžia, a niektoré veci, po ktorých túžia, nepotrebujú.“