Povídky a vzpomínková vyprávění Gejzy Horvátha jsou plné humoru, moudrosti a nostalgie po zaniklé romské pospolitosti. Autor v nich vzpomíná na dětství prožité na Slovensku v romské osadě. S nadsázkou a humorem líčí soužití Romů a gádžů, které bylo charakteristické nejen pro tento region. Slovem oživuje své prarodiče, kamarády, kumpány, lásky i rázovité postavičky, které se mu nesmazatelně vryly paměti. Autorovým cílem bylo nejen pobavit, ale také zachytit obraz tradičního života komunity, vnitřních pravidel a nepsaných zákonů: "Už nikdy se nevrátí kouzelná atmosféra a krásné dny Vánoc a Velikonoc v romské osadě. Ve městě to tak není, město nás rozdělilo, každý bydlí zvlášť."
Autor vypravuje příběhy veselé i truchlivé, jak je zažil či zaslechl na cestě životem doslova od dětství až po dědství. Číst Gejzu Horváta je jako loknout si doma pálené kořalky. Je ostrá, syrová, hořká, ale píše...
