Monografie je věnována vývojovým tendencím základních pracovněprávních vztahů. Tyto vztahy jsou ovlivňovány nejen společenským vývojem, ale i technologickými změnami, které jsou významné jak pro výkon práce, tak i pro jednotlivé formy zaměstnání. Publikace vychází z geneze zákonodárství o práci, zaměřuje se na hlavní etapy této geneze. Velká pozornost je věnována současné úpravě individuálních pracovněprávních vztahů a zásadám, na kterých je tato úprava založena. Pozornost autora se dále zaměřuje na proměny pracovního práva v 21. století, kdy se očekává, že lidská práce bude ve větší míře než doposud nahrazena automatizací, robotizací a digitalizací, zejména ve výrobních procesech. Očekává se zánik pracovních míst - hlavně ve výrobě, s čímž souvisí potřeba rekvalifikace zaměstnanců. Na českém i zahraničním pracovním trhu se stále více uplatňují atypická zaměstnání, která jsou sice flexibilnější než „klasický“ pracovní poměr, ale jsou právní úpravou méně chráněna. Proto také bývají nazývána jako zaměstnání prekérní. Autor se zaměřuje na rozbor jejich právní úpravy, vyhodnocuje jejich přednosti i nedostatky a srovnává českou právní úpravu s právní úpravou slovenskou.