Odborná monografie se zabývá možným využitím finančních prostředků generovaných z místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt a místního poplatku z ubytovací kapacity do rozvoje cestovního ruchu na lokální úrovni. S využitím německého, rakouského a slovenského modelu právní úpravy místních daní a místních poplatků přichází s návrhem novely zákona o místních poplatcích v České republice. Podstatou právní úpravy je sloučení obou existujících místních poplatků do jedné peněžní dávky, kterou by byl místní poplatek za ubytování.
Případové studie přinášejí pohled na aktuální nakládání s místními poplatky v přímé vazbě na výkony cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství na municipální úrovni jak v České republice, tak v zahraničí. Fiskální decentralizace patří mezi podporovaný přístup k financování rozpočtů obcí a je v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy.
V České republice vybírá místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 15 % z celkového počtu obcí a roční výnos dosahuje více než 320 mil. Kč. Místní poplatek z ubytovací kapacity vybírá 24 % z celkového počtu obcí a roční výnos dosahuje téměř 250 mil. Kč. U obou druhů místních poplatků má v celorepublikovém srovnání dominantní postavení hlavní město Praha.
