Knížka Hejno bílých vran přináší poznání, že mladí lidé, kteří opustí „děcák“, jsou stejní jako jejich vrstevníci, snad více poznamenaní svojí minulostí, ale jsou to lidé schopní, ambiciózní, podnikaví.

Vidíme kolem sebe spoustu mladých lidí, kteří si život mimo vlastní rodinu nevybrali, ale museli toto odloučení zvládnout. Druhý takový zlom v jejich životě přichází právě v okamžiku, kdy se o sebe „od zítřka“ už musí postarat sami. Dveře domova se jednou pro vždycky zavřou a je to jenom na nich. A právě o těch, kterým se povedlo odejít z dětského domova a vykročit k samostatnosti a úspěchu, jsou tyto příběhy.