Vždycky jsem toužil po pravidelném vydávání veršů, ale za totality to nešlo a po revoluci žádné periodikum nejevilo zájem. Namísto básní na titulní straně mi však kdysi literární časopis Tvar nabídl publikování postřehů (sloupků, črt či fejetonů?) z mého ročního pobytu ve Francii. Vznikla tak Otevřená psaní z Dijonu, která vyšla v roce 1993 v knížce Projevy, stati a jiné kydy (Aurum, Olomouc) a která mě postupně zbavovala ostychu z tohoto druhu psaní. Lze tedy říci, že dnes už své fejetony píši beze studu a že honoráře za ně jsou vítaným měsíčním příspěvkem na složenky. Prosím, aby na ně bylo především takto nahlíženo, nicméně v autorské pýše věřím, že v nich čtenář objeví i něco víc.