Kniha obsahuje studie o životě a díle významných výtvarných umělců, malířů a grafiků, patřících mezi čelné představitele několika důležitých stylotvorných proudů, které orientovaly světové umění předchozího století. Jejich bazální formace našla nejednou svůj počátek již v druhé polovině 19. století, kdy dominoval „poslední univerzální sloh“ secese, a zůstala částečně zakotvena i v „posledním dodnes živém –ismu“, kterým je surrealismus. Erhartovy studie a medailony se soustřeďují na osobnosti, které jsou v českém prostředí méně známy, ač je jejich význam srovnatelný s takovými pilíři moderního umění, jako byli Picasso, Chagall, Dalí, Jawlenskij, Beckmann, Magritte aj. Výrazné místo v Erhartově knize je dáno představitelům tradičně opomíjeného umění kresby a grafiky (Beardsley, von Bayros, Vogeler), jakož i určujícím osobnostem meziválečného stylu art deco, kterému se i v zahraničí dostává zasloužené pozornosti teprve v posledních letech (T. Lempická, R. Brooksová, Erté aj.).