Publikace podává zprávu o 26letém období sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění Socha 2, vedeném v letech 1990–1995 Hugem Demartinim a v letech 1995–2016 Jindřichem Zeithammlem. Ateliér byl zaměřen na abstraktní sochu, v duchu pojetí sochařství v původním slova smyslu, tedy jako vyjádření prostřednictvím hmoty, forem a jejich vzájemné spolupráce. K důležitým charakteristikám děl studentů obou škol náleží vědomí významu sochy, možnosti vyjádření, které skýtá práce s materiálem, vědomí proporčních zákonitostí a kánonu. Tradiční sochařský vyjadřovací prostředek je zde pojímán jako stále platná platforma, o niž je možné se kdykoli při experimentálním hledání opřít. Tematické proměny od transpersonálních idejí k osobnímu příběhu reflektují přítomnost etického rozměru bytí, vlastního postoje, současně odkazují do rovin obecných. Rozsáhlý soubor fotografií děl absolventů, studentů i pedagogů tvoří hlavní část publikace. Je uveden chronologickou osou, jež podává přehled o době studia všech autorů, současně o výstavách a exkurzích ateliéru. Soubory fotografií doprovází uměleckohistorická studie, medailony všech autorů a výběr z již publikovaných textů autorských, kurátorských, rozhovorů a recenzí.