První část dvoudílné publikace o brněnských palácích raného novověku seznamuje čtenáře s obecnými podmínkami jejich vzniku i s konkrétními dějinami vybraných objektů - s Dietrichsteinskými paláci, Zemským domem, Breuner-Schrattenbachovým palácem či Biskupským dvorem. Přínosem knihy je vedle nových zjištění také interpretace brněnských paláců v kontextu lokálního prostředí, šlechtických rezidenčních sítí, dějin architektury, dějin institucí apod. Rozsáhlá asanace středu města na počátku 20. století zbavila Brno většiny jeho barokních paláců, což následně způsobilo nejen zásadní proměnu vzhledu centra města, ale i dlouhodobou ztrátu vědeckého zájmu o zkoumání zdejší šlechtické kultury; tato kniha brněnských a olomouckých historiků umění tak představuje první krok k soubornému zpracování tohoto tématu.
Kniha je určena nejen odborníkům z oboru dějin kultury a společnosti raného novověku, ale také zájemcům o dějiny Brna a Moravy.
