Jmenuji se Luna a jsem terapeutický pes

Většině mých klientů nevadí, když jim slíznu slzy z tváře. Někteří chtějí, abych se přetočila na záda a oni mě mohli podrbat na bříšku. Všechno tohle dělám, protože vím, že tím rozveselím své klienty. A hlavně o ně mi jde. Naučit se číst je, i jejich potřeby. Aby se cítili v bezpečí. Každý z nás má slabá místa, která potřebuje zalepit. Práce terapeutického psa, moje práce, je najít to slabé místo a zaplnit jej. Chci, aby se se mnou cítili v bezpečí. A tak když se moji malí klienti na sezení rozhodnou, že se vydají vstříc dobrodružství, nemůžu je nechat samotné. Čuchám, že nebezpečných a napínavých situací nebude málo…

Jméno mám podle měsíce, který každý den mění svůj tvar, tak jako i já se proměňuji v to, co ostatní zrovna potřebují. Jsem tu pro Beatris, malý uzlíček hněvu, Caleba, hučící vodopád, Amélii, kterou obklopuje stín strachu, i Hektora, tichého jako neživá skála. Když se jednoho dne na společné sezení Hektor nedostaví, rozhodnou se ostatní děti vydat za dobrodružstvím a Hektora najít. Nemůžu je v tom nechat samotné, a tak jdu s nimi, abych je ochránila před nástrahami vnějšího i jejich vnitřního světa.