Zastoupení evropské pětadvacítky v Evropském parlamentu

Evropský parlament si musel během své relativně krátké historie vybojovat místo na slunci. Od počátků existence Evropského parlamentu věnovali jeho členové mnoho energie, aby zvýšili své pravomoci. Šlo jim především o změnu rovnováhy a poměru sil mezi evropskými institucemi. Evropský parlament měl být v jejich očích něčím víc než jen pouze shromážděním, které schvaluje to, co přijmou vlády v Radě ministrů: měl být orgánem spolurozhodujícím. Nabývání na významu však není dostatečnou podmínkou pro získání skutečné politické legitimity. Dosavadní zkušenost s přímými volbami do Evropského parlamentu totiž ukazuje, že občané členských zemí EU se příliš nehrnou do volby svých evropských poslanců.
Francouzští, čeští a belgičtí specialisté o těchto i o mnohých dalších tématech spojených s Evropským parlamentem přemýšleli v dubnu 2004 v Praze na konferenci organizované Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze a Katedrou západoevropských studií Fakulty sociálních věd UK, která se konala za podpory Nadace Roberta Schumana a Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR. Publikace, která se vám dostává do rukou, je výstupem z této konference.