František Xaver Richter patří k velkému množství skladatelů a hudebníků českého původu, kteří větší část svého tvůrčího života prožili mimo svou vlast. V oblasti komorní hudby je Richterův přínos nesmírně významný. Vedle sonát, trií a divertiment, vyniká zejména jeho sedm smyčcových kvartetů. Richterova výjimečnost se v těchto dílech ukazuje v jeho schopnosti prosadit polyfonní styl do skladeb lehčího a světského charakteru. Včleňuje ho tak do naprosto nových forem a to způsobem či intenzitou, která nemá u jeho současníků či dokonce J. Haydna obdoby. Výchozí předlohou vydání Smyčcového kvartetu C dur Františka Xavera Richtera byl nejstarší známý pramen, který můžeme s jistotou datovat. Jedná se o londýnský tisk šesti Richterových kvartetů (obsahuje kvartety C dur, B dur, A dur, Es dur, G dur, D dur), který vyšel v nakladatelství Longman & Co. datovaný rokem 1768. Autografy F. X. Richtera jsou nezvěstné.
