"Rehabilitace je nedílnou složkou zdravotně sociální politiky každého vyspělého státu. Měla by vždy navazovat na postupy akutní medicíny, a tím zvyšovat kvalitu života. Díky pokrokům v emergentní medicíně se zvyšují možnosti překonat klinickou smrt po úrazech, po mozkových krváceních, ale včasnou moderní rehabilitací je nutno také zabránit nevratným poškozením mozku a výrazně prodloužit smysluplný život postiženého jedince.
Publikace lékařky ze specializovaného pracoviště univerzitní kliniky v Kolíně nad Rýnem otvírá novou cestu a nové možnosti rehabilitace u mozkových traumat mladých osob i starších pacientů. Výzkum posledních desetiletí prokázal nutnost včasné kognitivní rehabilitace především pro podporu spontánní regenerace s využitím mozkové plasticity. Výsledek rehabilitace je nejen překvapivý, ale o to lepší, čím dříve se zahájí.
Autorka pro ilustraci stručně uvádí historii neurorehabilitace, která se datuje již od roku 400 n. l. Úspěchy včasné rehabilitace a rehabilitace vůbec postupně vedou i ke změnám postojů neurologů a neurochirurgů, kteří se dlouho domnívali, že následky postižení mozku jsou neovlivnitelné. Na včasném zahájení závisí kvalita života postižených (princip celistvosti, včasnosti a dlouhodobosti, princip týmové práce, inter a multidisciplinarity a přijetí občanů se zdravotním postižením). V kapitole o principech neurorehabilitace jsou uvedeny fázové modely dle tíže postižení a objektivně stanovené cíle terapie. K nejdůležitějším cílům moderní rehabilitace patří optimální využití spontánní regenerace a neuronální plasticity.
Neurorehabilitace cíleně využívá ke zpřesnění diagnostiky specializovanou přístrojovou techniku - nejen před zahájením terapie, ale i v průběhu léčby i kontroly výsledného stavu. Zajištění kvality rehabilitačního procesu je dáno Mezinárodní klasifikací funkční schopnosti, disability a zdraví (ICF), se kterou se čtenář v publikaci podrobně seznamuje. Rehabilitace začíná již vstupním zhodnocením pacientova zdravotního stavu.
O schopnosti rehabilitace pacientů s těžkou poruchou vědomí se dlouho jen diskutovalo. Teprve znalosti posledních let prokázaly její vysokou účinnost již během akutní fáze i u pacientů v bezvědomí. Jako jedna z prvních forem je používána multimodální rehabilitace, při které se zároveň provádí multisenzorická stimulace (farmakologická, elektrická, navázání dialogu, a to v oblasti orofaciální, chuťové, olfaktorické, auditivní, taktilní apod.). Při celém procesu má lékař nezastupitelnou roli.
Ve včasné rehabilitaci je základním principem správné polohování, prevence kontraktur, dekubitů, trombózy apod. Rovněž mobilizace pacientů by měla být zahájena již v akutní fázi. (Podrobně jsou uvedeny jednotlivé postupy, včetně instruktivních schémat nebo obrázků od prvních začátků i po různá nežádoucí rizika.) Pozornost je věnována nácviku stoje, správného sedu, chůzi i možnostem technické podpory.
V neurorehabilitaci má své stálé místo fyzikální terapie. Součástí komplexní léčby je pochopitelně ergoterapie, jejímž cílem je zlepšení funkčního poškození pacienta a dosažení určité samostatnosti v osobním i pracovním životě. Velmi důležitou úlohu má logopedie, která se už během včasné fáze podílí intenzivně na interdisciplinárním terapeutickém konceptu (např. terapie poruch komunikace - afázie, dysartrie, dysfonie). Neuropsychologická diagnostika je nutná pro úzkou spolupráci mezi terapeutem a pacientem s cílem především restituce kognitivních funkcí, naučením se nových strategií nebo kompenzace poruch.
Zatímco se medikamentózní léčba podávala dříve jen při akutní fázi, jsou v současné době využity úspěšně k terapii chronických poruch kognitivních funkcí psychostimulancia, analeptika i nootropika. Pozornost je věnována rovněž terapii spasticity i vegetativnímu stavu při těžkém mozkovém postižení (apalický syndrom). Pacient musí mít psychologickou podporu už od akutní fáze rehabilitace. Podpora ovšem zahrnuje i rodinné příslušníky.
Rozsáhlá odborná literatura je samozřejmou součástí publikace. Čtenáři v orientaci pomáhá slovníček pojmů a seznam odborných zkratek. Přílohy Rehabilitace v ČR (Jednotlivé typy rehabilitačních zařízení, Legislativa v ČR související s problematikou občanů se zdravotním postižením, včetně doplňujících vyhlášek) a Skóre k hodnocení každodenních činností jsou nesmírně cennými kapitolami, mapujícími konkrétní situaci v ČR. Na těchto aktuálních přílohách se podíleli čeští autoři - prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., a MUDr. Olga Švestková, PhD., oba z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.
Publikace je dobře uspořádaná a čtivá. Především v ukázkách a návodech správných postupů se určitě stane nepostradatelným vodítkem v ošetřování a rehabilitaci postižených - nejen pro lékaře, terapeuty, ale také pro odborné sestry neurologických oddělení." MUDr. Olga Wildová
