Univerzitní mistr, církevní úředník a autor mnoha polemických spisů, Václav Koranda mladší (kolem 1425 až 1519), byl čelným představitelem třetí generace českého utrakvismu.

Zemřel krátce předtím, než do Čech začaly pronikat první reformační myšlenky z německých zemí. Utrakvismus v této době velké věroučné inovace nepřinášel, Koranda se nicméně velmi aktivně podílel na vymezování kališnických pozic vůči protivníkům z řad katolíků i radikální reformace. Historik Jindřich Marek ve své monografii věnuje pozornost zejména Korandově osobní knihovně, z níž se dodnes dochovalo více než sedmdesát svazků. Sledované období bylo z hlediska vývoje knižní kultury v mnoha ohledech převratné: vedle rukopisů se jako komunikační médium stále více prosazovaly tištěné knihy. Významné kulturní změny přelomu 15. a 16. století se projevily jak v Korandově literární činnosti, tak i ve skladbě jeho knihovny.