Na sklonku života vzpomíná mnich
Adso na události, jichž byl svědkem,
když v roce 1322 pobýval se svým
mistrem, učeným františkánem Vilémem
z Baskervillu, v jistém severoitalském
opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi
stranou císařskou a papežskou, ale klid
kláštera narušila série záhadných vražd.
Tak začíná proslulý román Umberta Eca
Jméno růže, který nyní vychází v doplněné
verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo
jako historické vyprávění, Eco se
však inspiruje i románem gotickým
či iniciačním. Pátrání po neznámém
vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní
knihovny, je pro autora navíc záminkou,
aby podal neobyčejně plastický obraz
evropského středověku, vztahem
křesťanského intelektuála k nekřesťanské
učenosti počínaje a kacířskými učeními
a inkviziční praxí konče.