![](https://rs4.martinus.sk/delivery/lg.php?bannerid=0&campaignid=0&zoneid=78&loc=http%3A%2F%2Frs4.martinus.sk%2Fdelivery%2Fjson.php%3Fwhat%255Blb_detail_below_cart%255D%3D82%26what%255Blb_product_recommendation%255D%3D91%26what%255Blb_wide_banner%255D%3D67%26what%255Blb_product_description%255D%3D78%26what%255Blb_megamenu%255D%3D76%26what%255Blb_general_push%255D%3D84%26what%255Blb_header_alert%255D%3D115%26block%3D1%26cart_sum%3D0%26categories%255B2387%255D%3D2387%26categories%255B2393%255D%3D2393%26categories%255B2396%255D%3D2396%26charset%3Dutf8%26current_department%3Dkniha%26department%3Dkniha%26id%3D1%26iid%3D678831%26in_stock%3D1%26target%3D_top%26vid%3D553&cb=67c7796ea4)
Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému. V zemích habsburského soustátí, zakořeněných v starší tradici, docházelo k osobitějšímu pohybu uměleckého dění než v těch zemích, které se staly závislými na uměleckých formách utvářených na oficiálních akademických institucích císařské metropole. Třebaže i některé oblasti a místa v Čechách se ocitly pod tímto vlivem, svébytnost Čech zůstala větší. Z Vídně do Čech sice pronikaly významné osobnosti – jako J. M. Rottmayr (bezvýhradně ve službách Thunů), vídeňští malíři původem z východních Čech J. W. Bergl a F. Wagenschön, kteří zde zaujímají zvlášť poutavé postavení – a dílo absolventa vídeňské akademie F. K. Palka, jež se plně rozvinulo v Čechách a Sasku, avšak obrazy Palkova vrstevníka a uměleckého souputníka F. A. Maulbertsche byly do kostelů v Čechách objednávány jen zřídka. A tak se tento velmistr rakouské malby 18. století mohl v Praze, v klášteře na Strahově, představit až na samém sklonku svého života reprízou knihovního programu, který vznikl pro klášter v Louce na Moravě. Prostředí utvářené pražskou uměleckou družinou bylo na rozdíl od Moravy do jisté míry rezistentní k Maulbertschovu expresivnímu radikalismu. Právě působení F. A. Maulbertsche na Moravě a v Čechách ukazuje odlišné přijímání cizích vlivů uměleckým prostředím těchto zemí. Tehdejší umělecké dění je třeba chápat v širokém kontextu období velkého ideového přerodu osvícenského století.