Dune
A special hardcover edition of the best-selling science-fiction book of all time part of Penguin Galaxy. Čítať viac
- Pevná väzba
- Angličtina
Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.
A special hardcover edition of the best-selling science-fiction book of all time part of Penguin Galaxy. Čítať viac
Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.
Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!
Tvorič, detailista, cyklista, perfekcionista (ale pracujem na sebakontrole), nedočkavec a hrdý kapitán skvelej martinusáckej posádky :-)
Kniha, ktorú som mal rozčítanú najdlhšie v živote: 20 rokov. Na jednu stranu sa za to fackám, na druhú som šťastný, že som si ten zážitok mohol vychutnať až teraz. Príbeh plný fantázie aj klimatických predtúch, úvah o vodcovstve aj moci. Prelúskajte sa prvými desiatkami strán, stojí to za to.
“Predstava pokroku slúži ako mentálny mechanizmus, ktorý nás má chrániť pred hrôzami budúcnosti.”
Od malicka som zboznoval fantasy, scifi a vedu. Inak tomu nieje ani dnes, stale zboznujem fantasy ako je Zaklinac, Pan prstenov, Eragon a sci-fi ako knihy od Isaaca Asimova alebo Franka Herberta.
Baví ma čítať knihy ktoré sú dobré. Ostatné väčšinou skončia neprečítané na poličke. Zároveň milujem fantasticky vymyslené svety a tiež komiksové vesmíry.
Předčasně zemřelý americký spisovatel Frank Herbert (1920 - 1986) patří k autorům, kteří po sobě zanechali svébytné a okouzlující dílo. Jeho šestisvazkový epos Duna se dnes bezesporu počítá do zlatého fondu světové science fiction.
Frank Herbert se narodil v Tacomě ve státě Washington a vystudoval University of Washington v Seattlu. Než se stal profesionálním spisovatelem, byl člověkem mnoha řemesel. Po řadu let se na západním pobřeží Spojených států živil jako reportér a redaktor, profesionální fotograf a kameraman. Navíc komentoval pro lokální rádiové stanice, jezdil na moře jako lovec ústřic a dělal instruktora pro přežití v džungli. Později, po oslnivém úspěchu Duny, se stal spisovatelem z povolání a učil také na univerzitě umělecké psaní.
Svou SF kariéru zahájil ve dvaatřiceti letech v časopise Startling Stories povídkou Hledáte něco? Po ní následovalo okolo dvaceti dalších publikovaných v nejrůznějších SF magazínech, avšak krátká próza nebyla polem, na němž měl Herbert sklízet literární vavříny. O čtyři léta později vydal svůj první román Drak v moři (The Dragon in the Sea). Kritika jej přijala vlídně stejně jako další romány Zelený mozek (1966), Směr: Prázdnota (1966), Heisenbergovy oči (1966), Tvůrci nebes (1968), Santarožská bariéra (1968), Stvořitelé Boha (1972), Hellstormská kronika (1973).
Opravdový úspěch se však dostavil až v roce 1965 díky románu Duna. Přesněji řečeno první část Duny vyšla pod názvem Svět Duny již v prosinci roku 1963 v předním SF magazínu Analog. Příběh pak pokračoval díky zájmu čtenářů jako Prorok Duny. V knižním vydání Herbert oba díly spojil a nazval je stručně a výstižně Duna. Vyprávění o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti, měl u čtenářů omračující ohlas. Duna získala roku 1966 společně s románem ...a říkejte mi Konráde od Rogera Zelaznyho cenu Hugo a za tentýž rok i cenu Nebula, tehdy udělenou vůbec poprvé. Duna se stala předobrazem nové velké epiky v SF. Podle románu vznikl o dvě desetiletí později (1984) i film, který natočil známý režisér David Lynch.
Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnutí. Druhý díl vyšel roku 1969 pod názvem Spasitel Duny. Dalších sedm let trvalo, než čtenáři dostali do rukou třetí pokračovaní Děti Duny (1976). Autor je sice označil za díl poslední, ale nechal se oblomit neutuchajícím zájmem. Roku 1981 vydal čtvrté pokračování Božský imperátor Duny, po němž následovali o tři léta později Kacíři Duny a roku 1986 šesté pokračování nazvané Kapitula: Duna.
„Nejprve myšlenka, a pak rozhodný pohyb v přímém směru po jediné koleji k určenému cíli. Může jedno dávat smysl bez druhého? Není snad zhoubné mít cíl a nekráčet k němu - nebo naopak kráčet jen tak, bez cíle? Odkud pramení zloba, která se šíří světem, která se ze všech sil snaží oddělit jedno od druhého, poštvat jedno proti druhému? “