Obyvatelé Moravské Nové Vsi prožili totéž – strach, překvapení, úzkost. Ale také poznali sílu komunity, obrovskou pomoc dobrovolníků a sousedskou pospolitost. „Tornádo vzalo ve vsi ploty, ale zbořilo i ploty v našich hlavách,“ líčí jedna ze zpovídaných žen v knize, když vzpomíná na sousedskou výpomoc mezi ruinami.
Název knihy … a pak bylo ticho odkazuje k momentu, kterého si všimla většina těch, kteří v knize promlouvají: po ohlušujícím rachotu, ve kterém vítr zvedal střechy a strhával stromy, přišel moment ticha, v němž všichni vycházeli ven, mezi trosky, ptáci mlčeli a lidé se v němém úžasu ptali, co bude dál. Hlavně o tom, co bylo dál a kde se ve zničené obci vzala naděje a touha udělat z Moravské zase Novou, je tahle kniha. Vzdává hold všem dárcům, dobrovolníkům a místním.

Příběhy místního faráře, rodiny hospodských, klavíristky, sadaře či majitelů pizzerie sepsali přední čeští novináři a novinářky, portréty obyvatel nafotila Jana Plavec.