Přemyslovská epopej IV.

Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, sám vynikající minesengr, ale také muž známý svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou dvorských intrik, zápasu mezi šlechtou, dobou nástupu měst. Právě na přelomu 13. a 14. století se dotvořila tvář středověkých Čech, na níž už Lucemburkové mnoho nezměnili. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy, v ději vystupují všichni členové přemyslovského rodu a rovněž významné osobnosti té doby.