Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let V edici Psí vycházky již vyšlo jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře. Jednou bylo to někdy v roce 2001 mě zakladatel Ondřej Neff požádal, zdali bych jej a několik nejbližších přátel neprovedl po areálu Pražského hradu a upozornil zvláště na méně známé části. Později jsme si řekli, že by bylo hezké připravit obdobnou vycházku pro čtenáře Neviditelného psa. Z toho následně vznikla tradice a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky.

Šesté Psí vycházky nás zavedou do části Bubenče v okolí budovy Akademie výtvarných umění, dokončené na počátku dvacátého století. V této oblasti se pak usazovali výtvarníci sochaři, malíři a grafici , ale také architekti a fotografové, kteří pracovali v četných ateliérech v podkroví zdejších činžáků nebo v objektech postavených ve vnitroblocích. Působili tu Jan Štursa, Stanislav Sucharda, Josef Mařatka, Cyprián Majerník, Josef Gočár, Bedřich Feuerstein, Josef Havlíček a mnozí další. Pestrá je i architektura zdejších domů, postavených ve stylu historismu, secese, moderny, kubismu, art deco i funkcionalismu. Podíleli se na ní například Václav Roštlapil, Antonín Balšánek, Bohumír Kozák, Ladislav Machoň, Kamil Roškot, Josef Havlíček a jiní. K půvabu této enklávy, vymezené ulicemi Kamenickou a U Sparty a dvěma pražskými parky Stromovkou a Letenskými sady , patří i domy s předzahrádkami a alejemi stromů.