Dějiny tzv. normalizace a transformace se v poslední době stávají velmi populárním a diskutovaným tématem nejen uvnitř odborné komunity, ale i v řadách široké veřejnosti. Tomuto zájmu jde vstříc předkládaná kolektivní monografie, která volně navazuje na předešlou knihu z dílny Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v. v. i. (Obyčejní lidé…? Praha, Academia 2009).

Příběhy (ne)obyčejných profesí představují osudy a vzpomínky mužů a žen vykonávajících několik zdánlivě „obyčejných“ profesí. V podobě interpretačních studií kniha zachycuje zkušenosti příslušníků tzv. silových složek (armáda, bezpečnost/policie, hasiči), zaměstnanců (především žen) pracujících ve službách (pohostinství, maloobchod, zdravotnictví) i v tzv. svobodných profesích (zde na příkladu výtvarných umělců a umělkyň).

Stranou nezůstali ani příslušníci hospodářského a dílem také kulturního managementu a v neposlední řadě ti, jejichž osudy jsou spojeny s agrárním sektorem a světem venkova.