Göring

Měl mnoho tváří, byl ješitný, lstivý a brutální jako málokterý z Hitlerových stoupenců, a přesto byl v nacistické říši populárnější než všichni ostatní, čas od času dokonce oblíbenější než sám vůdce. Hermann Göring, narozený v roce 1893, ztělesňoval klamně žoviální tvář "třetí říše", skrýval nelidské rysy své povahy za rozmarnou vlídností. Přitom byl zapleten do každé násilné akce nacistického režimu a jeho podpis najdeme takřka na všech protižidovských zákonech, nařízeních a vražedných rozkazech. Také holocaust je spojen s jeho jménem. Jako člen NSDAP už od roku 1922 převzal velení nad oddíly SA a připravoval Hitlerovi cestu do říšského kancléřství. Tím, že vybudoval luftwaffe, dal vůdci do rukou údernou zbraň pro útočnou válku. Moc a peníze ho zkorumpovaly poté, co se dostal v roce 1940 na vrchol své moci a stal se "říšským maršálem Velkoněmecké říše". Po porážce Stalingradu se Göring začal svému uctívanému vůdci stále více odcizovat. Když jeho luftwaffe nedokázala zabránit obrovským náletům na německá města, uchýlil se na své pompézní venkovské sídlo Carinhall u Berlína. V posledních letech války stále více podléhal drogové závislosti a velikášství. Dokonce ani v době norimberského procesu nedokázal projevit lítost a vykonání rozsudku smrti se vyhnul sebevraždou.