Klímův částečně autobiografický román, jehož hrdinou je spisovatel v době totalitní "normalizace". Tato kniha patří k autorovo nejúspěšnějším literárním dílům doma i ve světě.
Z osamělosti svého bytu vychází spisovatel, aby jako metař uklízel společenské smetí, které se nezničitelně jen přemisťuje či přetváří, rozhodně však nemizí. Vykořeněnost autora, daná jeho původem i osudy v sedmdesátých letech, se umocňuje milostným vztahem, který ve spokojeně ženatém muži vyvolává mučivé výčitky svědomí. Kultivovaně napsaný román trpí jakýmsi blouděním v kruhu, plynoucím z autorovy nerozhodnosti a nezakotvenosti.